Filosofové - prezentace k doplnění výuky ZSV 26-30 (CZ-PPT)

(Texty zatím neprošly korekturou, jak se tak stane, soubory budou aktualizovány. Za všechny překlepy a nepřesnosti se předem omlouvám. Před korekturou jsou prezentace zveřejněny proto, aby je mohli využít už i studenti letošního maturitního ročníku při svojí přípravě na zkoušku ze ZSV.)

26. Søren Aabye Kierkegaard -  dánský filosof, teolog a psycholog. Kierkegaard silně kritizoval jak hegelianismus typický pro jeho dobu, tak to, co považoval za prázdné formality Dánské národní církve. Mnohé z jeho filosofických prací se zabývají tím, jak člověk žije, se zaměřením na prioritu konkrétní lidské reality spíše než na abstraktní myšlení, a s důrazem na význam osobního rozhodnutí a odhodlání. Jeho teologické práce se pak zaměřují na křesťanskou etiku a instituci církve a jeho psychologické práce zkoumají emoce a pocity jednotlivců, kteří čelí životním volbám.

27. Fridrich Nietzche -  německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel, (i když jeho hudební kompozice a poezie byla zastíněna jeho pozdějšími filosofickými spisy).

28. August Comte -  francouzský matematik, společenský reformátor a originální myslitel, zakladatel pozitivismu a jeden ze zakladatelů sociologie.

29. Karel Marx - německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál. Společně s Friedrichem Engelsem rozpracoval vlastní materialistické pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví a nastolením beztřídní, komunistické společnosti.

30. Bertrand Russell - významný britský matematik, filosof, logik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950. V matematiceje znám svým paradoxem v naivní teorii množin.

Filosofové - prezentace k doplnění výuky ZSV 21-25 (CZ-PPT)

(Texty zatím neprošly korekturou, jak se tak stane, soubory budou aktualizovány. Za všechny překlepy a nepřesnosti se předem omlouvám. Před korekturou jsou prezentace zveřejněny proto, aby je mohli využít už i studenti letošního maturitního ročníku při svojí přípravě na zkoušku ze ZSV.)

21. Voltaire - osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel.

22. Jean Jacques Rousseau - francouzský filozof apreromantický spisovatel švýcarského původu. Jeho dílo ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci i následující vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo, že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti. Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů.

23. Immanuel Kant - německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filosofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filosofy 19. století a novější filosofii vůbec.

24. Georg Friedrich Hegel - významný filosof, představitel německého idealismu. Hegelovým hlavním přínosem je objev dějinnosti: svět není neměnné, stálé uspořádání, nýbrž jedno nesmírné dějství, v němž duch hledá cestu sám k sobě. Tomu, co jest, nelze rozumět jinak než jako procesu, změně, případně i zápasu. Tuto myšlenku převzala v průběhu 19. století nejen filosofie, ale postupně i jednotlivé vědy: jazykověda, právo, sociologie a v podobě evoluce také např. biologie, antropologie a kosmologie.

25. Arthur Schopenhauer - významný německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie a ač zůstal za svého života téměř neznámý, svým přesvědčením o iracionálním základě světa výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mj. Friedricha Nietzscheho.

Filosofové - prezentace k doplnění výuky ZSV 16-20 (CZ-PPT)

(Texty zatím neprošly korekturou, jak se tak stane, soubory budou aktualizovány. Za všechny překlepy a nepřesnosti se předem omlouvám. Před korekturou jsou prezentace zveřejněny proto, aby je mohli využít už i studenti letošního maturitního ročníku při svojí přípravě na zkoušku ze ZSV.)

16. René Descartes - francouzský filosof, matematik a fyzik. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení.

17. Baruch Spinoza - nizozemský židovský filozof, který mj. kriticky rozvinul Descartovu nauku o substancích. Mezi současníky byl jeden z nejdůslednějších racionalistů a jeden z prvních kritických čtenářů Bible. V současnosti má význam hlavně jeho politická filosofie, ale také překonání kartézského dualismu těla a ducha.

18. Wilhelm Leibniz - německý filosof, vědec a matematik píšící převážně v latině a francouzštině. Zaujímá důležité místo v dějinách filozofie a dějinách matematiky. Nezávisle na Isaacu Newtonovi objevil integrální kalkulus a jeho způsob zápisu se používá dodnes. Spolu s René Descartem a Baruchem Spinozou byl jedním ze tří největších racionalistů 17. století a předchůdců moderní logiky a analytické filosofie. Jeho filosofie se však zároveň odkazovala na scholastickou tradici, ve které logika hrála důležitou roli.

19. John Locke -  anglický filosof. Proslul zejména svou empiristickou teorií poznání a svou politickou filosofií, v níž hájil přirozenou svobodu a rovnost lidí. Hluboce ovlivnil britské osvícenství a pozdější liberální myšlení.

20. David Hume -  považován za jednoho z největších anglicky píšících filosofů 18. století, domyšlením některých důsledků teorie poznání známé jako empirismus poukázal na jeho nedostatky, což prý vytrhlo Immanuela Kanta z jeho dogmatického spánku. Hume je známý svou kritikou kategorie kauzality jako něčeho, co by bylo ve věcech (na základě v podstatě fenomenologické analýzy ukázal, že pojem kauzality, stejně jako např. pojem substance, vzniká v člověku opakováním sledu či souvýskytu určitých stabilně se vyskytujících vjemů). Další oblastí kritiky je u Huma pojetí poznání jako indukce (viz opět impulz pro Kantův „koperníkovský“ obrat). V kontextu ateismu má Hume, deklarující se jako tvrdošíjný ateista, zejména význam svým principem přístupu k tzv. zázrakům (tj. svědectvím o porušení přírodních zákonů), tzv. Humeovou břitvou, tzn. právě tím, že se „zázrak“ definuje jako porušení přírodního zákona, jehož fungování je ale v souladu se vší lidskou zkušeností, je zázrak něčím nemožným (tj. právě tím jak je definován). Hume odmítá i deismus, podle něj nelze na nějakého Boha-Tvůrce usuzovat ze světa, tj. z „výtvoru“.

Filosofové - prezentace k doplnění výuky ZSV 11-15 (CZ-PPT)

(Texty zatím neprošly korekturou, jak se tak stane, soubory budou aktualizovány. Za všechny překlepy a nepřesnosti se předem omlouvám. Před korekturou jsou prezentace zveřejněny proto, aby je mohli využít už i studenti letošního maturitního ročníku při svojí přípravě na zkoušku ze ZSV.)

11. Piérre Abelárd -  francouzský raně scholastický filozof a teolog, spoluzakladatel středověkého myšlení, a to hned v několika ohledech, např. metoda disputace (přesné dialektické umění rozlišování).

12. Tomáš Akvinský - katolický filosof a teolog scholastické tradice. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky. V římskokatolické církvi platí Tomáš za jednu z největších teologických autorit. Je jeden ze třiceti tří učitelů církve, na kterého byl povýšen papežem Piem V. roku 1567. Za svatého byl prohlášen roku 1323. Z jeho názorů vychází významné filosofické a teologické směry označované po něm jako tomismus a novotomismus. 

13. Niccoló Macchiavelli - italský politik, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik. Byl současníkem Leonarda da Vinci a Michelangela Buonarroti. Pocházel z notářské, ne příliš zámožné rodiny, jeho otec Bernardo byl právníkem, se svou ženou Bartolomeou měl kromě Niccola ještě syna Totta a dcery Primaveru a Ginevru.

14. Francis Bacon - anglický filosof, vědec, historik a politik. Je považován za zakladatele empirismu a tvůrce nové vědecké metody. Ve svém životě dosáhl nejvyššího úřadu v Anglii, tj. pozice Lorda kancléře.

15. Thomas Hobbes - anglický filozof, který nejvíce proslul pracemi týkajícími se politické filozofie. Jeho kniha Leviathan (1651) dala základ pro většinu západní politické filozofie z hlediska teorie společenské smlouvy. Hobbes byl zastáncem absolutismu, ale také vyvinul některé ze základů evropského liberálního myšlení, právo jednotlivce, přirozená rovnost všech lidí, názor, že všechny legitimní politické moci musí mít ,,zástupce“ na základě souhlasu společnosti, liberální výklad práva, který ponechává lidem volnost a umožňovat jim dělat to, co není zákonem vyloženě zakázáno. Hobbes také přispěl k rozmanitému spektru oborů, včetně historie, geometrie, fyziky, teologie, etiky, překladatelství, obecné filozofie a filozofie politických věd. Jeho popis lidské přirozenosti je dodnes trvalou teorií v oblasti filozofické antropologie. Stal se jedním z klíčových zakladatelů materialismu ve filozofii.

Filosofové - prezentace k doplnění výuky ZSV 06-10 (CZ-PPT)

(Texty zatím neprošly korekturou, jak se tak stane, soubory budou aktualizovány. Za všechny překlepy a nepřesnosti se předem omlouvám. Před korekturou jsou prezentace zveřejněny proto, aby je mohli využít už i studenti letošního maturitního ročníku při svojí přípravě na zkoušku ze ZSV.)

06. Sokratés -  athénský filosof, učitel Platónův. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav evropské filosofie, neboť na rozdíl od svých předchůdců předsókratiků, kteří pátrali po původu a příčinách světa, Sókratův zájem se soustředil na záležitosti člověka a společnosti; jak praví Cicero, „snesl filosofii z nebe na zem“. Svou dialektickou metodou položil základy západního kritického myšlení.

07. Platón - řecký filosof, pedagog a matematik. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších myslitelů vůbec; britský filosof A. N. Whitehead napsal, že celá západní filosofie je jen komentář k Platónovi. Platón založil athénskou Akademii, jež pak byla vzorem evropským univerzitám a vědeckým institucím. Své spisy psal většinou formou rozprav mezi svým učitelem Sókratem a dalšími osobami, kterým Sókratés svými otázkami pomáhá vyvrátit jejich předsudečné a nezralé názory a dospět k lepšímu poznání.

08. Aristoteles - filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira na poloostrově Chalkidiké v dnešní řecké Makedonii, asi 80 km východně od Soluně

09. Marcus Aurelius - římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv. adoptivním císařům. Patřil rovněž mezi význačné představitele pozdní fáze vývoje filozofie stoicismu, kvůli čemuž bývá nazýván „filozof na trůně“. Navzdory jeho vysoké mravní integritě a výjimečným osobním schopnostem skončilo za jeho vlády dlouhotrvající období míru a prosperity římské říše, jejíž stabilita byla stále více nahlodávána jak zahraničními hrozbami, tak vnitřními problémy.

10. Augustin Aurelius -  biskup a učitel církve v období pozdního římského císařství; je též svatým katolické církve, jehož svátek připadá na 28. srpna. Augustinus, zvaný též "učitel Západu", je jeden z nejvýznamnějších raně křesťanských filozofů a teologů, představitel latinské platónsky orientované patristiky.

Filosofové - prezentace k doplnění výuky ZSV 01-05 (CZ-PPT)

(Texty zatím neprošly korekturou, jak se tak stane, soubory budou aktualizovány. Za všechny překlepy a nepřesnosti se předem omlouvám. Před korekturou jsou prezentace zveřejněny proto, aby je mohli využít už i studenti letošního maturitního ročníku při svojí přípravě na zkoušku ze ZSV.)

01. Siddharta Gautama - Buddha, je zakladatel buddhismu. Jméno Buddha znamená probuzený, osvícený.

02. Lao´C - je jedna z nejvýraznějších postav čínské filosofie, jejíž historická existence je ovšem nejasná.

03. Konfucius -  byl čínský filozof, sociální politik a státník. Jeho morální filozofie vycházela z náboženské úcty. V návaznosti na Konfuciovo učení se rozvíjí konfucianismus, který výrazně zasáhl do dějin náboženství východní Asie.

04. Thalés z Milétu -  byl předsókratovský filosof, geometr a astronom, jeden ze Sedmi mudrců. Aristotelés a mnozí další ho pokládali za zakladatele řecké filosofie, která tehdy ovšem zahrnovala také matematiku a vědy. Snažil se totiž zkoumat svět a přírodu rozumově a vysvětlovat je, aniž by se přitom odvolával na mýty.

05. Hérakleitos - byl řecký předsókratovský filosof (respektive myslitel, který byl později – v době, kdy už filosofická tradice existovala – zpětně označen za filosofa), rodák z Efesu, města na západním pobřeží Malé Asie , kde se dnes rozkládá Turecko.